Rozhovor o tom, co je „vaginální mapování“?

Článek vznikl ve spolupráci s Janou Potužníkovou pro časopis Moje psychologie.


V době, kdy hlavně my ženy stále citlivěji vnímáme nedostatek dotyků, v době, kdy se více cítíme samy, potlačujeme emoce a uzavíráme se, v době, kdy si muži pletou sex s láskou a matou nás tím, přichází metoda tzv. vaginální mapování a učí nás poznávat sebe sama…

Znáte ten pocit, že jste jen kousek od něčeho, co máte nadosah, ale ne a ne se k tomu dostat? Jakoby vám chyběla mapa, abyste svůj cíl mohly najít. A tím cílem může být cokoliv: spokojenost, naplnění, vědomí vlastní hodnoty, partnerské souznění, kvalitní vztahy, někdo blízký, kdo by vám rozuměl, nebo dobrý sex a pověstné vyvrcholení. Kolem toho všeho chodíme jako kolem horké kaše a nevíme, co s tím. Nejsme v souladu samy se sebou, tváříme se jinak, než se cítíme, a že se většinou necítíme dvakrát dobře, protože jdeme mnohdy proti vlastnímu přesvědčení, které neposloucháme, na to můžete vzít jed. Anebo si raději najít tu mapu. Takovou, jež vás dokáže dovést k sobě samé a dát vás i váš život do pořádku.

Americké „novoty“
Vaginální mapování je každopádně poměrně novinka. Je to technika, která ženám může primárně pomoct zvýšit kvalitu milostného života (sekundárně pak dát ještě mnohem více) a která spadá někam mezi sexuologii a psychoterapii. Školení terapeuti, tzv. sexological bodyworkers (CSB), se jí v rámci sexuologické práce s tělem věnují řekněme posledních deset, dvacet let. Svůj původ má ve spojených státech, kde ji kultivoval a pojmenoval doktor filosofie Joseph Kramer, Ph.D., zakladatel sexuologické práce s tělem. V Kalifornii vaginal mapping uznávají jako skutečnou terapeutickou metodu, exaktní a klinickou, a titul sexological bodyworker má podobnou váhu jako u nás „ing.“ Sexological bodyworkers tam běžně navazují spolupráci s lékaři i terapeuty a pomáhají pacientkám systematicky. Na rozdíl od USA si sice v Evropě a ostatním světě prošlapuje vaginální mapování cestičku pomalu, ale jistě, a došlo i k nám.

České objevování
„Já sama jsem se k vaginálnímu mapování dostala přes tantrické masáže a kurzy tantra jógy, které jsem navštěvovala. A když jsem pak procházela školou celostní smyslné masáže a viděla, kolik tabu lidé kolem sexuality stále mají, uvědomila jsem si, že je to oblast, která sahá velmi hluboko. Začalo mě zajímat, jak se lidé masáži poddávají a v uvolnění nechávají na povrch vyplouvat své skutečné pocity, emoce a strachy, a  jak moc jim to pomáhá, nemohla jsem odmítnout nabídku stát se školeným sexological bodyworkerem přímo pod vedením  Josepha Kramera, který každoročně přilétá do Čech,“ vzpomíná na svou cestu k vaginálnímu mapování Jana Mašková Zimolová, která jeho prostřednictvím pomáhá českým ženám již několik let ve své Terapii dotykem (www.terapiedotykem.cz).

Klíč od mnoha dveří
Vaginální mapování je podle ní skutečný nástroj pomoci těm ženám, které cítí, že jim něco chybí v intimní oblasti. A jak už jsme naznačili výše, vlastně nejen v ní. Ženy k ní přicházejí, když necítí potěšení ze sexu, neprožívají orgasmus, k milování přistupují spíše z povinnosti.

„Jsou to ženy, které z milování nemají radost, neužívají si jej, nemají chuť. Jakoby se dostaly do stadia, kdy je jejich tělo oddělené od emocí. A to vše se samozřejmě odráží v jejich vztazích. Některé mé klientky v sobě touží probouzet ženskost, jiné mají silnou potřebu poprat se s traumaty, zjistit, proč od porodu dětí sex za nic nestojí, proč mnohdy souhlasí se sexem, i když na něj nemají chuť… A zjistí přitom mnohem více. O sobě, svých vztazích, dávných bolestech i potlačovaných přáních,“ vysvětluje Jana Mašková Zimolová, podle níž opravdu vše souvisí se vším. „Doslovně vzato: všichni jsme zrození z orgasmu. Sexualita ovlivňuje naše chování, i to, do jaké míry jsme svobodní nebo svázaní. Jaký máme vztah k sobě, k ostatním, k partnerovi, sexu… Všechno je to propojené a při sexuologické práci s tělem to jedno po druhém vyplouvá na povrch. Je to vlastně takové sebepoznání,“ říká k tomu.

Ve vašem tempu
Vaginální mapování má svá etická pravidla, a zároveň je vystavené tak, aby plně respektovalo to, co jste ochotná připustit, aby se odehrávalo. „Zpravidla jsou nastavená tři setkání po třech hodinách. Na začátku si musíme trochu povídat, zjistit, jaký má klientka vztah k sexualitě, ale pak už se zabýváme hlavně tělem. Dotyky terapeuta začínají, až když je žena připravená. Vždy je kladen důraz na bezpečný prostor, aby se žena mohla uvolnit, vnímat sama sebe. Proto zapojujeme také dýchání a přes reakce na jednotlivé dotyky pátráme po skutečných emocích… Když je klientka připravená, postupujeme zase dál,“ vysvětluje jedna z českých sexological bodyworkers, jak vaginální mapování probíhá. Důležité při něm je vytěsnit „hlavu“, nepřemýšlet, prožívat, uvědomovat si. Protože už v samém základu se u vaginálního mapování mluví o tzv. vědomém dotyku, jenž vede k tzv. probouzení paměti těla. A naslouchat jí můžete jen tehdy, když nebudete přemýšlet, ale vnímat. Prožívat. A zase vnímat. „Stejně jako to potřebujeme u milování,“ podotýká Jana Mašková Zimolová.

Bonusy pro vás
Během procesu mapování terapeut zjišťuje, jak je příjemný dotyk tu a dotyk tam. Na podbřišku, vagíně… Je potřeba vědět, která místa reagují jak. Už proto, aby si žena začala uvědomovat, že může říkat nahlas i to, že je něco v nepořádku nebo že chtějí něco jiného. „To je opravdu důležité. Jednou z nadstaveb vaginálního mapování totiž je, aby si ženy uměly říct, co chtějí, co jim dělá dobře a uměly k tomu své muže navést. I to je učím, protože to často neumí,“ objasňuje Jana Mašková Zimolová. Na sex doma kromě toho mnohdy přistoupíme, protože by se to mělo, protože bude klid. Ale ani tak to být pochopitelně nemá a vaginální mapování vám řekne proč a jak se s tím poprat, aniž by si to například partner bral osobně. Stejně jako vám připomene, že vaše vagína má vlastně tak trochu svou hlavu, žije si svým životem. Ví, kdy co opravdu chce nebo naopak. Jen my ji neposloucháme, nevnímáme, jak se „tam dole“ opravdu cítíme, to doopravdy toužíme mít či dělat. „I to je jeden z důvodů, proč sex pak pro mnohé není příjemný prožitek, ale povinnost, rutina. Proč vznikají traumata a bloky, které při vaginálním mapování jakoby rozpouštíme. Masáž míst, v nichž žena po dotyku cítí negativní emoce, tato místa masáž jakoby pročistí, prokrví, znovuoživí…“

Divné vs. Účinné
Výjimečné na vaginálním mapování není pak ani tak jeho zvláštnost, to, jak se vymyká všem tradičním představám o terapeutických metodách. Skvělé je, že funguje. Ženám vrací do života ženskost, úctu k vlastnímu tělu i jeho potřebám, lásku k sobě samým a dává jim zapomenout na traumatizující porody nebo případy znásilnění, které je na dlouho zbavily požitku z jakéhokoliv dotýkání. „Někdy je těžké poslouchat ty neuvěřitelné osudy, které se přede mnou rozvíjejí. Zpracovávat záplavu emocí a vnitřní, dlouho utajované bolesti. Ale i na to jsou sexological bodyworkers školení. Každý z nás ví, jak nakládat s citlivými informacemi, jak pomoci klientce zpracovat traumata, přijmout jeden pocit za druhým. Koneckonců, my všichni jsme se na taková setkání dlouho připravovali, školili se a vzdělávali. A děláme to stále…“ uzavírá Jana Mašková Zimolová, lektorka v oblasti sexuality a intimních vztahů.

Na obrázku s Josephem Kramerem, Ph. D., zakladatelem sexuologické práce s tělem.