Sáhla jsem jí do rozkroku

Na návštěvě u přátel vždy obdivuji nádhernou sochu ženy. Je nahá, tesaná ze dřeva, v životní velikosti, klečí na kolenou. Je překrásná. Hladká, oblá, dokonalá. Jak je její tělo perfektně vykonstruované, struktura dřeva a lesk laku člověka nutí se jí stále dotýkat. Nejen muže, ale i ženy to láká. Sahají jí na nahá plná prsa, hladí ji po bocích, po zadečku…

Stála jsem u ní, hladila ji a vnímala energii dřeva, když mi najednou její majitelka říká: „Sáhla jsi jí do rozkroku?“ Na chvilku jsem se úplně zarazila. Nic takového mě vůbec nenapadlo. Možná je to tím, že jsem žena. Nebo tím, že je to prostě jen socha. Trochu jsem se zastyděla. Jak tam tak klečela, s roztaženýma nohama, působila možná trošku, jako když se nabízí. Na druhou stranu ale vzbuzovala určitou úctu. Přišlo mi to vůči ní nevhodné, sahat jí do rozkroku, takhle přede všemi. Ale ostatní mě pobízeli no sáhni si sáhni. Tak jsem si sáhla.

Bylo tam všechno! Všechno, jak má být. Vše dokonale vypracované, přesně umístěné, na dotyk přirozené. Byla jsem překvapená. Byla to zvláštní směsice pocitů. Trochu stud, trochu strach, trochu bázeň, trochu vzrušení. Ale nejsilněji a nejintenzivněji ze všeho jsem cítila Posvátnost.

To místo bylo tak magické. Skryté, přitom otevřené, něžné, přitom tvrdé. Jakoby elektrizující.

Doteď to cítím. Tu výjimečnost okamžiku. Zvláštnost a hloubku, zmatek a rozporuplnost.

Vím dávno, že ženské pohlaví, Jóni, vulva, přirození, je krásné a výjimečné místo na těle ženy. Ale znovu mě překvapilo, jak moc je silné.

A tak se, v rámci své lektorské aktivity, přimlouvám.

Až se jí příště zase dotknete, zkuste trošku zpomalit. Zkuste ji vnímat, ještě víc, silněji, nebo jinak, než dosud. Zkuste najít tu posvátnost, kterou jsem cítila na soše ze dřeva, a která tam bezpochyby je. Zkuste jen přiložit ruku a chvilku jen tak zůstat. A vnímat, jak je živá. A pak se pomalu, jemně dotýkat, jako by to bylo poprvé. Jakoby jste ji teprve objevili. Zvědaví a užaslí.

Každá Jóni si to zaslouží. Každá si takovou zpomalenou chvíli zatraceně užije. A každá za ni bude vděčná. Ať už jste žena, nebo muž, dotkněte se jinak. Nově. Nechte sebou chvíli proudit tu magii, ten půvab. A víte co, udělejte to hned.

Je to oživující.

Jana Mašková Zimolová, CSB

Lektorka v oblasti sexuality a intimních vztahů

21875533_1490143951045843_309862195_o